Za posledních deset let bylo v rámci pojištění odpovědnosti za škody na infrastruktuře vyplaceno téměř 30 milionů eur.

Za posledních 10 let bylo v rámci programu OCTA vyplaceno 29,59 milionu EUR za škody na silnicích, silničních konstrukcích a budovách. V loňském roce bylo v rámci programu OCTA vyplaceno 4,70 milionu EUR za škody na infrastrukturních objektech nebo jejich zničení, čímž byla poprvé překročena hranice platby 4 milionů EUR. „Počet rozhodnutí pojišťoven i výše vyplacených odškodnění se rok od roku zvyšují, což je z velké části způsobeno rostoucí inflací a také skutečností, že mnoho infrastrukturních objektů je vybaveno kamerami, které umožňují odhalovat dopravní přestupky i v případech, kdy viník nehody opustil místo nehody,“ uvádí Lotyšská kancelář pojišťoven motorových vozidel (dále jen – LTAB) Člen představenstva Juris Stengrevics.

V roce 2025 činila celková výše odškodnění z odpovědnosti za škody na komunikacích, silničních objektech, budovách nebo jejich zničení 4,70 milionu EUR. To je téměř čtyřnásobek oproti roku 2015, kdy bylo vyplaceno 1,20 milionu EUR. Také v poměru k ostatním typům odškodnění z odpovědnosti za škody na infrastrukturních objektech roste počet rozhodnutí o výplatě odškodnění v souvislosti s poškozením infrastrukturních objektů – pokud v roce 2015 to bylo 3,1 %, pak v roce 2025 již 5,9 %.

„Zvýšení výše odškodnění za škody na infrastruktuře je z velké části způsobeno tím, že náklady na její obnovu a opravy výrazně vzrostly. Pokud před několika lety vyžadovala obnova konkrétního sloupu, zdi domu nebo dopravní značky relativně méně finančních prostředků, nyní v důsledku inflace tyto činnosti stojí podstatně více. To se přímo odráží i ve výši odškodnění z odpovědnosti za škodu způsobenou motorovým vozidlem,“ vysvětluje J. Stengrevics. Zároveň LTAB upozorňuje na skutečnost, že stále více zařízení veřejné infrastruktury je vybavováno kamerami, které umožňují identifikovat dopravní nehody a vozidla, která se jich zúčastnila, a to i v případech, kdy viník nehody opustil místo nehody. To znamená, že vyhnutí se odpovědnosti je stále obtížnější. „Řidiči si musí být vědomi důsledků svého jednání, které mohou nastat, pokud se vlastník poškozeného zařízení infrastruktury obrátí na policii a poté na pojišťovny, aby získal náhradu škody způsobené škodou. V takovém případě viník nehody, pokud opustil místo nehody, aniž by ji nahlásil policii, získá regresní nárok na náhradu škody,“ varuje J. Stengrevics.